V posledních letech došlo k pokroku ve výzkumu vývojové dysfázie, s řadou nových studií zaměřených na genetické, neurobiologické i environmentální faktory, které mohou přispívat k této poruše. Tyto studie nejen rozšiřují naše chápání příčin vývojové dysfázie, ale také nabízejí nové cesty pro včasnou diagnostiku a léčebné postupy, které mohou zlepšit dlouhodobé výsledky u postižených dětí.
Genetické příčiny vývojové poruchy řeči u dětí
Studie systematicky zkoumá genetické faktory spojené s vývojovou poruchou řeči (VD) u dětí. Zjišťuje, že některé chromozomální anomálie, například sex chromozomové aneuploidie (SCAs) a specifické varianty v počtu kopií genů (CNVs), jako del15q13.1-13.3 a del16p11.2, mohou být příčinou DLD. Studie identifikovala 45 genů, které ovlivňují vývoj řeči, včetně FOXP2 a GRIN2A, a ukazuje, že genetické základy poruchy jsou různorodé a mohou zahrnovat i další diagnózy, jako je autismus nebo epilepsie.
Tato studie zkoumá podobnosti a rozdíly v pragmatických jazykových schopnostech dětí s vývojovou dysfázií (VD) a autismem (ASD). Obě skupiny mají problémy s užíváním jazyka v sociálních situacích. Studie zjišťuje, že zatímco existují společné rysy, děti s autismem čelí výraznějším obtížím. Výsledky naznačují, že pragmatické schopnosti mohou být klíčovým ukazatelem při rozlišování těchto poruch.
Přirozené vývojové behaviorální intervence pro děti s vývojovou dysfázií
Studie zkoumá účinnost přirozených vývojových behaviorálních intervencí (NDBI) u dětí s vývojovou dysfázií. Tyto metody kombinují učení v přirozeném prostředí s technikami, které podporují jazykový a sociální vývoj. Děti se učí nová slova a jak je správně používat v různých situacích. Studie ukazuje, že tyto metody mohou být účinné, i když některé děti mají potíže přenést naučené dovednosti do jiných situací.
Srovnání jazykových dovedností u jedno- a vícejazyčných dětí s vývojovou dysfázií
Tato studie zkoumá jazykové dovednosti šestiletých dětí, které byly dříve identifikovány s vývojovou dysfázií (VD). Studie porovnávala děti, které vyrůstaly v jedno- nebo vícejazyčném prostředí. Zjistilo se, že děti vyrůstající s více jazyky vykazovaly větší potíže s porozuměním jazyka, slovní zásobou a pamětí na věty než jejich jednojazyční vrstevníci. Výsledky zdůrazňují, že problémy s jazykem často přetrvávají až do šesti let, a rozdíly mezi těmito skupinami jsou významné.
Hypomethylace genů regulujících Wnt signalizaci u vývojové dysfázie
Studie zkoumá epigenetické změny u dětí s vývojovou dysfázií. Zjistilo se, že některé geny regulující Wnt signalizaci mají nižší úroveň metylace u dětí s VD oproti kontrolní skupině. Tyto geny jsou klíčové pro procesy myelinizace v mozku, což ovlivňuje vývoj řečových schopností. Změny v metylaci mohou vysvětlovat, proč u dětí s VD dochází k narušení řečových dovedností.
Rozdíly v povrchu mozkové kůry u dětí s vývojovou dysfázií
Studie se zaměřuje na rozdíly v povrchu mozkové kůry u dětí s vývojovou dysfázií (VD). Výzkumníci zjistili, že děti s VD mají odlišnou velikost a strukturu některých částí mozkové kůry ve srovnání s dětmi bez této poruchy. Tyto změny mohou souviset s problémy, které děti s VD mají při zpracování jazyka a komunikaci.