Co to je sluchové vnímání?
Sluchové vnímání je schopnost přijímat, rozlišovat a interpretovat zvuky různé kvality (řečové i neřečové). Sluchové vnímání je něco jiného než poruchy sluchu, kdy dítě trápí nedoslýchavost, či je neslyšící. V podstatě u sluchového vnímání nejde o to zjistit, zda dítě slyší, ale CO dítě slyší a jestli slyší ROZDÍLY v hláskách, slovech a v řeči. Oslabená schopnost sluchového vnímání může významně negativně ovlivnit výsledky dětského počátečního vzdělávání, především čtení a písemného projevu.
Jak rozpoznat na projevu dítěte nezralost sluchových funkcí:
-
Nenaslouchá vyprávění
-
Nedokáže vyslechnout celou pohádku, kterou mu předčítáte
-
Nevydrží u čtení
-
Neumí vám povyprávět, o čem jste četli
-
Neumí dát přednost tomu, co mu právě říkáte, když slyší i jiné zvuky
-
Nepamatuje si říkadla
-
Nezapamatuje si instrukci, kterou mu říkáte
-
Má oslabenou dynamiku projevu (tichý/hlasitý projev)
-
Neplynulost projevu
-
Zaměňuje písmena
-
Má problémy s pravopisem
-
Má problém s porozuměním čtenému textu
-
Neschopnost se soustředit
Nezralost výše pojmenovaných sluchových funkcí ovlivní úspěšnost budoucího školáka. Jejich nezralost může být příčinou specifických poruch učení, převážně dysortografie, také však dyslexie.
Naslouchání
Schopnost naslouchat je velmi důležitá pro rozvoj řeči a komunikace, udržení pozornosti a celkový rozvoj myšlení. Ve věku tří let by dítě mělo být schopno bez obtíží vyslechnout krátký příběh s jednoduchým dějem, písně, říkadla a určit směr, odkud přichází zvuk. V následujícím roce by nemělo mít problém s určením toho, co vytváří zvuk, rozeznáním písniček podle melodie a nasloucháním krátkému příběhu nebo vyprávění. Rok před nástupem do školní docházky by dítě mělo tyto dovednosti bez obtíží zvládat.
Oslabená schopnost naslouchat se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:
- nezájmem o čtené pohádky a příběhy,
- nezájmem o vyprávění,
- potížemi naslouchat instrukcím, pokynům,
- potížemi naslouchat výkladu,
- potížemi v komunikaci-neschopností vyslechnout druhého.
Rozlišování figury a pozadí
Rozlišování figury a pozadí se vztahuje na řečové i neřečové zvuky. Díky této dovednosti se dítě zaměřuje pouze na určitý zvuk a ostatní vnímá periferně. Tato schopnost se nejvíce zdokonaluje v předškolním věku. Dítě zaměřuje svou pozornostna určitý zvukový podnět, který vyčleňuje z pozadí. Čím je však pozadí členitější, s větším množství zvuků, tím je pro dítě těžší zaměřit pozornost na požadovaný sluchový vjem. To, co mnohdy může být považováno za neposlušnost, může být pouze problém dítěte s odlišením zvukové figury a pozadí.
Oslabená schopnost naslouchat se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:
- obtížemi při soustředění na mluvené slovo,
- snadnou vyrušitelností jakýmkoliv dalšími zvukovými podněty,
- obtížemi v zachycení instrukcí a pokynů ze strany dospělých.
Sluchová diferenciace
Důležitou oblastí sluchového vnímání je sluchová diferenciace. Předpokladem pro tuto schopnost je zvládnutí sluchové koncentrace a rozlišování figury a pozadí. Sluchová diferenciace umožňuje rozpoznat sluchem jednotlivé zvuky, hlasy nebo fonémy, které jsou vzájemně podobné, ale nejsou shodné.
Dítě v předškolním věku by mělo zvládat porovnávání neřečových zvuků a tónů, jako například výšku, délku nebo intenzitu. Mělo by být schopné rozeznat odlišný význam podobných slov, jako například miska – myška, pes – ves. Postupně by se dítě mělo učit rozlišovat slova se změnou samohlásky (kapr x kopr), znělé a neznělé hlásky (kos x koš), sykavek (kosa x koza), změny délek (lyže x líže) a nakonec měkčení (čistí x čistý). Správná diferenciace je podstatná pro schopnost naučit se číst a psát.
Oslabení sluchové rozlišování se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:
- v písemném projevu chybami v měkčení,
- v písemném projevu chybami v délkách,
- v písemném projevu záměnami znělých a neznělých souhlásek,
- v písemném projevu záměnami sykavek,
- v písemném projevu zvýšeným počtem gramatických chyb – zejména při aplikaci vzorů podstatných a přídavných jmen,
- ve čtení záměnami v měkčení.
Sluchová analýza a syntéza
Sluchová analýza a syntéza spočívá v rozkládání slov na slabiky, následně na hlásky, a naopak skládání slabik z hlásek a slov ze slabik. Po čtvrtém roce nastává zlom, kdy dítě přestává vnímat věty pouze jako akustické jednotky, ale dokáže rozlišit jednotlivá slova. Při procvičování rytmizace pomocí říkadel dítě už v tomto věku může umět členit slova na slabiky. Následně okolo pátého roku děti začínají rozlišovat jednotlivé hlásky.
Nejprve odlišují první a následně poslední hlásky, později si začínají uvědomovat postavení všech hlásek ve slovech. Do šesti let věku by dítě mělo umět roztleskat slova na slabiky,určit, zda se dvě slova rýmují, určit počet slabik a první a poslední hlásku ve slově. Rozložení slov na jednotlivé hlásky by děti měly být schopny provést nejpozději v průběhu prvního ročníku základní školy.
Oslabená sluchová analýza a syntéza se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:
- potížemi ve čtení – obtížným spojováním písmen do slabik, slabik do slov, vytvářením náhradních technik čtení – předčítání, tichý sklad, čímž dítě často čte části slov dvakrát i vícekrát za sebou, domýšlením slov, nepřesným čtením, sníženou rychlostí čtení. Tyto potíže odčerpají hodně pozornosti a sil dítěte, takže obtížně vnímá obsah čteného.
- potížemi v psaní – obtížným rozlišením hranic slov v písmu, komolením slov, vynechávkami slabik a písmen, záměnami písmen, inverzemi v jejich pořadí, vlivem na zvýšený počet gramatických chyb.
Sluchová paměť
Podstatnou složkou pro učení, a i pro zbytek života je sluchová paměť, která umožňuje zapamatovávat si správně pojmy, slova a hlásky a poté si je znovu vybavit, tato schopnost je podstatou pro zvládání školní docházky, žák si musí být schopen zapamatovat a následně vybavit probírané učivo. Dítě ve třech letech by mělo být schopné zopakovat větu o třech slovech. Ve čtyřech letech by mělo být schopné zopakovat tři nesouvisející slova a větu o čtyřech slovech. Následně v pěti letech už by mělo zvládnout zopakovat větu o pěti slovech a čtyři nesouvisející slova. V šesti letech by již neměl být problém zopakovat libovolně dlouhou větu nebo pět nesouvisejících slov.
Oslabená sluchová paměť se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:
- obtížemi při učení se básniček, textů zpaměti,
- neschopností vyslechnout a zapamatovat si pohádku, příběh, výklad bez zrakového doprovodu, následně pak obtížemi s vyprávěním tohoto příběhu, učební látky,
- potížemi zachytit a zapamatovat si instrukce, slyšená slova, věty,
- oslabení sluchové paměti se promítá do písemného projevu, například diktovaného textu (diktáty, pětiminutovky v matematice, diktované zápisy apod.), kdy dítě bez zrakové opory chybuje, vynechává části informací. Nejsou tak hodnoceny vědomosti, které mohou být ve skutečnosti na dobré úrovni, ale spíše neschopnost pracovat bez vizuální opory, zapamatovat si sluchové vjemy.
Vnímání rytmu
Schopnost vnímání rytmu je podstatná jak pro rozvoj řečových schopností, tak i pohybový projev dítěte. Dalšími oblastmi, ve kterých se schopnost vnímání rytmu projevuje, je čtení, rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek, udržování rytmu řeči, vnímání pohybu, rozvoj motoriky, orientace v prostoru a pravolevá orientace. Ve čtyřech letech by dítě mělo být schopno určit krátké shodné a rozlišné rytmické struktury, v pěti letech by mělo zvládnout určit, zda jsou shodné již delší rytmické struktury.
Okolo pátého až šestého roku by nemělo mít problém s napodobením rytmu o dvou až čtyřech tónech a zvládnout záznam nejdříve krátké, poté delší rytmické struktury.
Oslabené vnímání rytmu se může u dítěte předškolního i školního věku projevovat:
- obtížným učením se básniček, říkanek,
- obtížným zvládáním rozpočitadel, potížemi v rytmizaci, potížemi roztleskat či jinak vyčlenit slabiky ve slově.
Sluchové vnímání a specifické poruchy učení
Oslabené sluchové vnímání tvoří podklad pro specifickou poruchu učení – dysortografii, nepříznivě se však může promítat i do dyslexie. Dítě má problémy např. se samotným spojením hláska-písmeno, tj. s přiřazením odpovídajícího zvuku (fonému) k písemnému symbolu.