Povinná školní docházka
je zákonná povinnost (podle Školského zákona, 561/2004 Sb., § 37.) dětí navštěvovat v určitém věkovém rozmezí vzdělávací instituci.
Povinná školní docházka začíná v České republice počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku (i kdyby bylo dítěti 6 let až 31.8).
Při tom je výslovně řečeno, že lze vyhovět přání rodičů a zařadit do školy i děti mladší, které dovrší šestý rok věku až v době mezi 1. zářím a 31. prosincem (dnes musí být taková žádost doložena odborným psychologickým vyšetřením).
Není-li dítě dostatečně tělesně nebo psychicky vyspělé, může zákonný zástupce dítěte za stanovených podmínek požádat o odklad.
Kdy uvažovat o odkladu
Při posuzování vhodnosti odkladu školní docházky je u dítěte zkoumána:
Školní zralost
Je zpravidla definována jako schopnost (připravenost, pohotovost) dítěte dostát nárokům školního vzdělávacího procesu, a to nárokům kladeným na jeho organismus (především na jeho nervový systém), nárokům intelektovým, citovým i společenským.
Podmínkou je zralost centrální nervové soustavy a kognitivních procesů.
Zahrnuje stránku:
- mentální (kognitivní, psychickou), tj. úroveň řeči, paměť, schopnost učení;
- sociální (emocionálně-sociální) zahrnující schopnost odloučení od rodiny, emocionální stabilitu a ovládání emocí například při neúspěchu.
- biologickou (tělesnou, fyzickou), třeba výšku, hmotnost, zdravotní stav;
Školní připravenost
Pojem školní připravenost (způsobilost) postihuje oproti biologickému zrání spíše úroveň předškolní přípravy z hlediska schopností, vlivu prostředí a výchovy.
Školní připravenost je tedy záležitostí více pedagogickou a zohledňuje proces učení, jenž lze charakterizovat několika složkami, které zahrnují jak vnitřní vlivy (zrání CNS, rozvoj kognitivních procesů), tak i vlivy vnější (působení prostředí, výchovného vedení).
Školní připravenost je dosažení takového stavu dítěte, při kterém je schopno zvládat nároky spojené se školní docházkou. Takové dítě je sebevědomé, cílevědomé, spolupracující, komunikativní, zvídavé, motivované k práci, umí udržet pozornost a dokáže ovládat své emoce.
Důvody k odkladu školní docházky:
-
Logopedické vady a poruchy řeči
-
Grafomotorika
-
Celkový opožděný vývoj řeči
-
Sociální nezralost
-
Psychika – adaptace, soustředění
-
Zdravotní postižení / znevýhodnění
-
Pracovní návyky
-
Nezralost z důvodu sociokulturního zázemí
-
Celková nezralost
Jak odklad řešit
! Před podáním žádosti o odklad je nutné mít již vyhotovené posudky od ŠPZ a odborného lékaře !
Pokud uvažujete o tom, že vaše dítě bude potřebovat odklad, je třeba podat žádost o odklad povinné školní docházky.
Žádost musí obsahovat tyto přílohy:
- Doporučující posouzení školského poradenského zařízení (SPC nebo PPP)
- Doporučující posouzení odborného lékaře nebo klinického psychologa
Není stanovena konkrétní forma žádosti, záleží na domluvě s ředitelem školy.
Žádost o odklad povinné školní docházky je nutné podat do 31.5. Většina rodičů tak činí přímo v době konání zápisů do 1. ročníku ve vámi vybrané škole nebo mimo zápis, krátce po něm a to nejpozději do konce měsíce května.
Žádost o odklad se podává do spádové základní školy prostřednictvím datové schránky školy, poštou na adresu školy nebo osobně.
Po posouzení žádosti vydá ředitel školy rozhodnutí o vyhovění nebo zamítnutí žádosti. Je však nutné se zúčastnit zápisu do základní školy a ředitel školy musí vydat rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky.
Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky v souladu se školským zákonem, současně poučí rodiče o povinnosti dalšího předškolního vzdělávání dítěte. Povinné předškolní vzdělávání se v tomto případě prodlužuje o další školní rok. Povinnosti rodičů zůstávají pro rodiče stejné jako v rámci povinné předškolní docházky dítěte.
Druhý odklad
Nic takového, jako druhý odklad neexistuje. Oficiálně lze školní odklad provést jen jednou, a to, pokud dítě dosáhlo věku 6 let do začátku školního roku.
Uveďme si příklad:
Následující rok, kdy Filip a Honza využili možnost odkladu, bude vypadat takto:
Honza s Filipem tento rok již musí nastoupit do školy, i kdyby měly důvody pro odklad. Karolína by v případě potřeby mohla o odklad žádat.
Dodatečný odklad
Je často zaměňován za pojem druhý odklad, ačkoli s ním nemá nic společného.
Před dodatečným odkladem musí dítě nastoupit do školy, což před klasickým odkladem nemusí. Dodatečný odklad se vyřizuje až v průběhu prvního pololetí školní docházky. Dítě tedy normálně do školy nastoupí a odklad mu může být udělen dodatečně. Odloží se tedy začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.
Dodatečný odklad se vyřizuje v případě, že nebyl důvod zabývat se tímto v období zápisu, protože dítě se zdálo být na vstup do první třídy zralé, ale nakonec se ukáže, že po nástupu do první třídy je pro dítě zvládání školních povinností nad jeho síly.
Dodatečný odklad uděluje ředitel školy může se souhlasem zákonného zástupce, a to v termínu od 1. září do 31. prosince nejpozději.
Přípravná třída
Pokud rodiče dítěte váhají mezi odkladem a nástupem do školy a mají pochybnosti, jestli je jejich dítě již zralé a připravené na školní docházku, existuje ještě jedna možnost a tou je přípravná třída (neboli také nultá třída)
Jde o výchovný a vzdělávací program v rámci mateřských, základních a speciálních škol. Cílem přípravné třídy je připravit děti, které ji navštěvují, k bezproblémovému nástupu do prvních tříd, a tak předcházet jejich školní neúspěšnosti.
Starší legislativa umožňovala docházet do přípravné třídy pouze sociálně znevýhodněným dětem. V § 47 novely Školského zákona byly nově přípravné třídy určeny i dětem s odkladem povinné školní docházky, kterým přípravné třídy pomohou vyrovnat jejich vývoj. Do přípravné třídy mohou být zařazeny i děti, kterým nebyl udělen odklad, ale přednostně musí být zařazeny děti s odkladem.
Účel přípravných tříd
Přípravná třída je mezistupeň mezi předškolním a základním vzděláváním.
Přípravnou třídu navštěvují děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. O zařazení dítěte rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Určená je především pro sociálně znevýhodněné, pro děti, kterým by měla pomoci vyrovnat jejich vývoj řečových a sociálních dovedností nebo motoriky, ale také pro děti, které nemají dostatečnou znalost jazyka (cizinci). Přednostně jsou přijímány děti s odkladem ze spádové oblasti. Zařízení systematicky připravuje děti na přechod do první třídy pomocí výchovně vzdělávacích prostředků.
Obsah vzdělávání v přípravné třídě
Vzdělávání v přípravné třídě se řídí školním vzdělávacím programem, vychází z RVP pro předškolní vzdělávání. Přípravnou třídu je možné zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 10 dětí.
Pokud je přípravná třída součástí základní či speciální školy, trvá výuka přibližně 20 vyučovacích hodin týdně, počet hodin je však variabilní s ohledem na počet dětí ve třídě.
Součástí každé přípravné třídy bývá i asistent pedagoga, který má za úkol například pomoci dětem s hygienou, kontrolovat práci dětí a celkově pomáhat učitelovi s dětmi.
Vzdělávací program je upraven takovým způsobem, aby umožnil snadnější začlenění do vyučovacího procesu v 1. třídě, čímž následně předchází budoucím školním neúspěchům dítěte.
Rok strávený v přípravné třídě se nezapočítává do povinné školní docházky. Na konci roku děti obdrží osvědčení o návštěvě třídy a učitel vypracuje zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce. Ta obsahuje popis vzdělávacích potřeb, předpokládaných schopností a zájmů dítěte a případně doporučení pro přípravu individuálního vzdělávacího plánu.