Trénink jazykového citu 1.část

Děti s vývojovou dysfázií mají obtíže s ohýbáním slov, tvorbou množného čísla či používáním rodů. Obdobně jako cizinci se děti s VD češtinu učí a tak je potřeba jazykový cit záměrně rozvíjet a předcházet školnímu neúspěchu. Rozvoj jazykového citu má spoustu oblastí, pojďme se dnes podívat na některé z nich.

  1. Tvorba množného čísla: Pokud dítěti dělá obtíž tvorba množného čísla můžete zkusit procvičování v obchodě na nákupu, kdy jste obklopení věcmi. Hrajeme jednoduchou hru. Maminka říká „kupuju jeden banán“ a dítě říká „kupuju dva banány“  .Lze hrát i obráceně – dítě poslouchá rodiče, který tvoří množné číslo. (Př. Chleba – 2 chleby, rajče – 2 rajčata, máslo – 2 másla, dýni – 2 dýně, …) Další fáze pak je zvyšování počtu – pomáháme si ukazováním na rukou. Maminka říká „jedno rajče“, dítě říká „dvě rajče“, maminka opravuje „dvě rajčata“. Pak maminka ukazuje na rukou 3 a dítě říká „tři rajčata“, „čtyři rajčata“ – tímto upevňuje správný tvar. Pokud to dítěti jde, můžete vyzkoušet 5,6,7 rajčat…
  2. Ukazovací zájmena – určení rodů: Tato aktivita lze hrát opět na více místech, ale můžeme pro příklad zkusit verzi v dětském pokoji. Rodič navede dítě, aby hledalo v pokojíčku něco, co je ženského rodu a vysvětlí hru na několika příkladech. Maminka říká „TA panenka, TA motorka, TA barbína“, zkus hledat další věc v pokojíčku, co je „TA“. Vyzkoušíme všechna ukazovací zájmena (př. TO auto, TO kolo, TO zrcadlo, TEN stan, TEN medvěd, TEN bagr,..) Pokud toto cvičení dítěti nejde, dáváme na výběr tím, že před něj dáme tři věci, z nichž jedna je správného rodu. Dítě určuje, která je to věc a rodič může dopomoci větami typu: „urči, co je TEN? Poslouchej: TEN panenka PLAKAL? Nebo TEN medvěd PLAKAL, nebo TEN auto PLAKAL? Co je správně?“
  3. Stupňování přídavných jmen: Následující cvičení lze praktikovat na procházce velmi jednoduše a vše co k němu potřebujeme najdeme v přírodě. Hledáme kamínky a s dítětem pojmenováváme: „malý kámen – velký kámen“. Hledáme další a určujeme, který je větší než, největší, menší než, nejmenší. Další inspirace je u listů – opět velikostně, tak dle odstínů. (Nejsvětlejší, světlý, světlejší než, tmavý, tmavší než, nejtmavší,..). Klacky jsou zase krátké a dlouhé. Kameny mohou být i těžké a lehké. Stromy jsou vysoké – nízké. Ze začátku pojmenovává rodič a vybízí dítě k určování (který strom tady je nejvyšší? Který kámen je lehčí než tento?). Později dítě pojmenovává samo („pomocné otázky jsou „tento je jaký? Jaký je rozdíl mezi těmito dvěmi?)
  4. Rýmování – přirozený rozvoj rýmování u dětí probíhá skrz básničky, písničky a říkadla. Přesto však spousta dětí v hledání rýmů selhává a viníkem je nevyzrálost sluchové percepce. Prvním stupněm v hledání a určování rýmů jsou doplňovačky: Začneme větu, a necháme dítě doplnit. Já osobně v tu chvíli preferuju obrázky. Pokud tedy na internetu najdete pracovní list s rýmy, postupujete pak následovně: „Zkus doplnit rýmovačku: Je mi zima na nožky, obleču si …….(ponožky)

K obědu mám vajíčko, venku svítí ……(sluníčko)

V trávě leží kolíček, kolem běží ……(zajíček, králíček)

Venku stojí kráva, zelená je …..(tráva) „ 

Dítě má v tu chvíli k dispozici obrázek s těmito 4 slovy a rým tvoří samo.

Dalším cvičením pak je určování, zda se dvě slova rýmují. Jednoduchou pomůckou jsou ponožky – jeden pár a jeden nepár. Rodič pak říká dvojice rýmů a dítě ukazuje na pár/nepár a určuje zda se dvojice slov rýmuje ,nebo ne:

Myška-liška mrak – pes

les-pes kos – včela

hruška – tužka šiška – zajíc

kočka – vločka očka – talíř

kráva – tráva hračka – mák

Pokud dítě nedokáže rým/nerým určit, vraťte se k bodu jedna a napasuje básničku na tyto rýmy. Dítě se pokusí určit s touto nápovědou:

př. „Za domem je les, kolem běží … „ dítě doplňuje pes a rodič potvrzuje, že se jedná o rým.  

Př. V okně sedí kočka, bílá jako ….“

U ne-rýmu postupujeme obdobně:

Př. Na zem spadla šiška, běží kolem …. „ dítě se pokusí doplnit zajíc, ale nebude se to rýmovat, ukážeme tedy na nepár ponožek. Možná dítě napadne správný rým, nebo můžete dítě navést i vy („Co by se rýmovalo místo slova zajíc?“ „Na zem spadla šiška, běží kolem liška“

Př. „Na obloze vidím mrak, vypadá jak hrozný …“ (pes – drak)

Posledním bodem je, že dítě samo pozná rým, když si pojmenujete obrázky. Ideální je pracovní list, kde se hledají dvojice rýmů. 

Nezdary při tréninku jsou přirozené, nevzdávejte to a procvičujte s dětmi při různých příležitostech, hlavně netlačte a nenuťte. 

Zpracovala: Mgr. Marcela Pánková (speciální pedagog)