Rozdíly v diagnózách
Stejné znaky:
hůře chápou prostorové a časové pojmy
opožděný vývoj kresby (neplatí pro AS)
opožděný vývoj řeči (neplatí pro AS!)
potíže s jemnou a hrubou motorikou a pamětí
Odlišnosti:
Děti s vývojovou dysfázií, oproti dětem s PAS, většinou mají snahu komunikovat, jen jim není rozumět, anebo se snaží domluvit neverbálně.
Děti s VD nemají narušenou hru a výrazně narušené sociální dovednosti. Opět se chtějí domluvit, snaží se o spolupráci, chápou význam komunikace ve smyslu sdílení informací. Snaží se vést rozhovor, selhávají v něm z jiných důvodů než děti autistické.
Dysfatické děti mluví méně srozumitelně a také hůře rozumí.
U dětí s VD se neobjevuje v takové míře echolalie a už vůbec ne zpožděná echolalie.
Děti s VD mají funkční neverbální projevy. To znamená, že dokáží ukazovat, napodobovat. Děti s autismem naopak v neverbálních projevech výrazně selhávají.
Dysfatik nerozumí všem slovům - v každé větě chytá záchytná slova, pracuje s mimikou vyprávějícího, chování okolí a podle toho se snaží porozumět. Tuto schopnost děti s PAS nemají.
VD se projevuje již ve velmi brzkém věku dítěte a projevuje se především špatným vývojem řeči a verbálního porozumění. Oproti tomu, děti s LMR, se jeví být až do školního věku prakticky zdravé a bez potíží (nebo jsou potíže velmi mírného rázu), ale až se stupňující se náročností zadávaných úkolů se začínají prohlubovat problémy nejen s řečí, ale také s porozuměním ve všech oblastech.
Děti s VD mívají intelekt zpravidla průměrný až nadprůměrný, kdežto děti s LMR mají intelekt v pásmu IQ 50-69.
Děti s LMR mají rovnoměrné oslabení ve verbálních i neverbálních složkách intelektu. Děti s VD mají nerovnoměrný výkon ve verbální a neverbální složce. Inteligence dětí s VD je většinou v normě.
Děti s OVŘ mají problém pouze na úrovni řeči a tento problém by se měl po 3. roce zlepšovat, až se dítě dostane do fáze zcela normálního vývoje. OVŘ často předchází vývojové dysfázii.
U VD se jedná o narušení hloubkových struktur jazyka jako lingvistického systému v rámci centrálních mozkových struktur. Dítě chybuje ve slovosledu, vypouští slova, má problém s hůře uchopitelnými slovními druhy (spojky, předložky, zájmena apod.), nepoužívá správné gramatické koncovky, jeho slovní zásoba je omezená, v řeči dochází také k redukcím hlásek a celých slabik, případně jejich záměnám.
Dítě má však také narušené sluchové vnímání – špatně zpracovává melodie, rytmus, akustický signál. Tyto problémy se podepisují na analýze a syntéze slov.
S vývojovou dysfázií se taktéž pojí potíže se zrakovým vnímáním. U těchto dětí bývá obvyklá porucha rozlišování barev, tvarů, mají narušenou orientaci v prostoru a čase (nevědí například, co znamená ráno, večer apod.)
Bývají také narušené motorické funkce a časté bývají poruchy pozornosti – psychomotorický neklid a někdy i emocionální labilita (nevnímá, co se kolem něj děje).