Autismus

Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti (tzv. základní diagnostická triáda problémových oblastí vývoje u poruch autistického spektra). Autismus doprovází specifické vzorce chování.

Aspergerův syndrom a autismus mají mnoho společných rysů, např.:

  • potíže v komunikaci
  • potíže ve společenských vztazích
  • nedostatek představivosti a tvořivé hry

Nicméně lidé s autismem mají obvykle více potíží s řečí než osoby s AS. Lidé s autismem také mívají přidružené mentální opoždění, což nebývá často spojené s AS, spíše naopak. 

Dětský autismus

Symptomy se mohou objevit buď postupným rozvojem již v prvním roce života, nebo v menším procentu případů jako tzv. „autistická regrese“. Jedná se o částečnou či úplnou ztrátu již získaných vývojových dovedností. Regrese může nastat jak u dětí, které se do té doby vyvíjely zcela normálně, tak i u dětí, které již předtím jevily mírné známky autismu.

Dětský autismus bývá často doprovázen dalšími poruchami a onemocněními: 

  • Nejčastěji, v 70 – 75% případů, jde o mentální postižení různého stupně – od lehkého, přes středně těžké až po těžké. 
  • Epilepsie, kterou trpí zhruba 30% autistů. 
  • Poruchy řeči
  • Hyperaktivita
  • Smyslová postižení
  • Dyspraxie
  • Psychické poruchy (deprese, úzkosti)
  • Tělesné postižení 
  • Autistické děti se často dávají přednost samotě před společností a mohou reagovat pasivně na objímání a mazlení. Později zřídka hledají útěchu od druhých a neodpovídají normálním způsobem na projevy hněvu či náklonnosti ze strany rodičů. 
  • Velmi časté jsou příznaky nadměrná nebo naopak nedostatečná citlivost na doteky, zvuky či pohyby.
  • Tělesná neobratnost
  • Obtíže při učení se novým aktivitám, potíže při přechodu z jedné situace do druhé.
  • Jedním častým příkladem jsou obtíže se sluchem, kdy autistický člověk může mít potíže slyšet a rozumět ostatním v hlučném prostředí, například ve větším davu na oslavách. 
  • Kolem druhého roku věku lze také u autistických dětí vypozorovat, že se častěji dívají na ústa svých rodičů namísto do jejich očí. To lze vysvětlit vyšší mírou vyhledávání spojitosti mezi pohybem úst a řečí. 
  • Kromě toho někteří autisté vnímají za určitých okolností vjemy prostřednictvím tzv. synestezie – vjem přijatý jedním smyslem je interpretován i jako vjem jiného smyslu, např. hudbu vnímá nejen jako zvuk, ale i vizuálně v tvarech nebo barvách. 
  • U autistů je řečový vývoj odlišný od zdravých jedinců. Někteří zůstanou němí po celý život, s různým stupněm gramotnosti. Komunikace jinou formou, např. obrázky, posunky nebo písmem pro ně může být mnohem přirozenější. Některé autistické děti v prvním měsících normálně žvatlají, ale brzo poté přestanou. U jiných může být vývoj řeči opožděn, někdy až do období dospívání. 
  • Ti, co mluví, někdy používají řeč neobvyklými způsoby a zachovávají rysy časnějších vývojových stádií. Někteří komunikují pouze jednotlivými slovy, jiní opakují naučenou frázi znovu a znovu. Někteří opakují vše, co slyší, což je známé jako tzv. echolálie.
  • Některé autistické děti s dobrými řečovými schopnostmi nekomunikují na své věkové úrovni, ale mluví jako malí dospělí.
  • I když autisté vypadají fyzicky normálně a mají dobrou svalovou kontrolu, mohou se odlišovat neobvyklými repetitivními (stále se opakujícími) pohyby, označovanými jako sebestimulace (opakovaně pohybují rukama nebo prsty na nohou, jiní náhle ztuhnou v pohybu). 
  • Jako děti mohou trávit hodiny seřazováním autíček a vláčků určitým způsobem, místo aby je používaly k normální hře. Pokud někdo náhodou pohne s těmito hračkami, autistické dítě se může velice rozčílit. 

Tereza Učíková - autor