Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti (tzv. základní diagnostická triáda problémových oblastí vývoje u poruch autistického spektra). Autismus doprovází specifické vzorce chování.
Aspergerův syndrom a autismus mají mnoho společných rysů, např.:
- potíže v komunikaci
- potíže ve společenských vztazích
- nedostatek představivosti a tvořivé hry
Nicméně lidé s autismem mají obvykle více potíží s řečí než osoby s AS. Lidé s autismem také mívají přidružené mentální opoždění, což nebývá často spojené s AS, spíše naopak.
Dětský autismus
Symptomy se mohou objevit buď postupným rozvojem již v prvním roce života, nebo v menším procentu případů jako tzv. „autistická regrese“. Jedná se o částečnou či úplnou ztrátu již získaných vývojových dovedností. Regrese může nastat jak u dětí, které se do té doby vyvíjely zcela normálně, tak i u dětí, které již předtím jevily mírné známky autismu.
Dětský autismus bývá často doprovázen dalšími poruchami a onemocněními:
- Nejčastěji, v 70 – 75% případů, jde o mentální postižení různého stupně – od lehkého, přes středně těžké až po těžké.
- Epilepsie, kterou trpí zhruba 30% autistů.
- Poruchy řeči
- Hyperaktivita
- Smyslová postižení
- Dyspraxie
- Psychické poruchy (deprese, úzkosti)
- Tělesné postižení
- Autistické děti se často dávají přednost samotě před společností a mohou reagovat pasivně na objímání a mazlení. Později zřídka hledají útěchu od druhých a neodpovídají normálním způsobem na projevy hněvu či náklonnosti ze strany rodičů.
- Velmi časté jsou příznaky nadměrná nebo naopak nedostatečná citlivost na doteky, zvuky či pohyby.
- Tělesná neobratnost
- Obtíže při učení se novým aktivitám, potíže při přechodu z jedné situace do druhé.
- Jedním častým příkladem jsou obtíže se sluchem, kdy autistický člověk může mít potíže slyšet a rozumět ostatním v hlučném prostředí, například ve větším davu na oslavách.
- Kolem druhého roku věku lze také u autistických dětí vypozorovat, že se častěji dívají na ústa svých rodičů namísto do jejich očí. To lze vysvětlit vyšší mírou vyhledávání spojitosti mezi pohybem úst a řečí.
- Kromě toho někteří autisté vnímají za určitých okolností vjemy prostřednictvím tzv. synestezie – vjem přijatý jedním smyslem je interpretován i jako vjem jiného smyslu, např. hudbu vnímá nejen jako zvuk, ale i vizuálně v tvarech nebo barvách.
- U autistů je řečový vývoj odlišný od zdravých jedinců. Někteří zůstanou němí po celý život, s různým stupněm gramotnosti. Komunikace jinou formou, např. obrázky, posunky nebo písmem pro ně může být mnohem přirozenější. Některé autistické děti v prvním měsících normálně žvatlají, ale brzo poté přestanou. U jiných může být vývoj řeči opožděn, někdy až do období dospívání.
- Ti, co mluví, někdy používají řeč neobvyklými způsoby a zachovávají rysy časnějších vývojových stádií. Někteří komunikují pouze jednotlivými slovy, jiní opakují naučenou frázi znovu a znovu. Někteří opakují vše, co slyší, což je známé jako tzv. echolálie.
- Některé autistické děti s dobrými řečovými schopnostmi nekomunikují na své věkové úrovni, ale mluví jako malí dospělí.
- I když autisté vypadají fyzicky normálně a mají dobrou svalovou kontrolu, mohou se odlišovat neobvyklými repetitivními (stále se opakujícími) pohyby, označovanými jako sebestimulace (opakovaně pohybují rukama nebo prsty na nohou, jiní náhle ztuhnou v pohybu).
- Jako děti mohou trávit hodiny seřazováním autíček a vláčků určitým způsobem, místo aby je používaly k normální hře. Pokud někdo náhodou pohne s těmito hračkami, autistické dítě se může velice rozčílit.