Jste tu poprvé a hledáte cestu? Začněte zde →
Jsem lékař | Jsem pedagog / asistent

Co reálně stačí, co se dá vyrobit a za co se zbytečně utrácí.

Když rodič zadá do vyhledávače senzorické pomůcky, vypadne mu terapeutická houpačka za dvanáct tisíc. Přitom to, co dítě doma potřebuje nejvíc, se dá pořídit za cenu jednoho oběda.

Koutek má splnit dvě věci, ne dvacet. Má být místem, kam se dítě může stáhnout, a má nabídnout tlak a pohyb — dva podněty, které nervovou soustavu nejspolehlivěji zklidňují.

Základ, který stačí

  • Ohraničený prostor. Deka přes stůl, stan, prázdná skříň s vyndanými dvířky, velký kartonový box. Stěny kolem dokola dělají víc než jakákoli pomůcka.
  • Něco těžkého. Zatížená deka nebo jen několik polštářů, kterými se dá dítě přikrýt. Hluboký tlak je nejúčinnější nástroj, co doma máte.
  • Tlumené světlo. Světelný řetěz místo stropní zářivky.
  • Sluchátka nebo špunty. Levná stavební mušlová sluchátka fungují stejně dobře jako drahé „senzorické“ modely.
  • Něco do rukou. Molitanový míček, guma, kus látky.

Koutek není trest

Nikdy tam dítě neposílejte za zlobení. Jakmile si to místo spojí s trestem, přestane fungovat jako útočiště — a to je jediné, k čemu má být. Nejlepší je používat ho i sami: „Jdu si na chvilku sednout do koutku.“

Zpět na sensorická integrace

Jak s těmito informacemi pracovat

Obsah připravuje spolek Dysfázka z. s. jako vzdělávací materiál pro rodiny, pedagogy a odborníky. Nenahrazuje vyšetření, diagnostiku ani terapii vedenou klinickým logopedem, psychologem, foniatrem nebo neurologem. Pokud máte podezření na vývojovou dysfázii, obraťte se nejdřív na pediatra. Našli jste nepřesnost? Napište nám — opravíme ji.

Komunita

Nejste v tom sami.

Diagnóza vývojové dysfázie většinou přijde bez návodu. Nejrychlejší pomoc bývá od rodičů, kteří tím prošli před vámi — a ti se scházejí tady.